Náš závodní tým se vypravil na společný výlet do vánoční Vídně

Třetí adventní neděli jsme se s naším týmem rozhodly navštívit Vídeň, která přímo hýřila vánoční náladou. Sešly jsme se v brzkých ranních a pěkně studených hodinách při čekání na autobus.
Ačkoliv nás některé holky, co už vánoční Vídeň navštívily, varovaly, že každoročně je tam prostě chladno, i přesto si některé z nás na zimu pěkně stěžovaly, ale zavinily si to vlastním neuváženým rozhodnutím.

První zastávkou byl nádherný zámek Schönbrunn, který dřív sloužil jako letní sídlo Josefa II. a Marie Terezie. I když foukalo a naše účesy byly zničeny, kochaly jsme se nádhernou stavbou a zahradou. Za všechny můžu říct, že se nám nejvíce líbily sochy, které jsme s přesností napodobovaly.
A o pár minut později jsme se už ocitly v centru Vídně. Vystoupily jsme všichni natěšení a společně se vydaly navštívit několik památek.

Prošly jsme si ulice s nádhernými stavbami a zamířily do té, kde je nejvíce obchodů. Chtěly jsme si odvézt různé suvenýry, ale z omylu nás vyvedl fakt, že všude v Rakousku jsou obchody o víkendu zavřené. Daly jsme si tedy jiný cíl - najít něco k jídlu.  Po krátkém přemýšlení jsme šly do McDonaldu, někdo si něco koupil a zbytek se přišel ohřát a ujídat jídlo ostatním.

Poté se naším cílem staly slavné vánoční trhy. Na cestu jsme se sice musely zeptat pár místních, ale nakonec jsme tam dorazily. Všude to krásně vonělo nejrůznějšími pochoutkami a nám se jen sbíhaly sliny. Každá jsme si koupila různé věci, ať už sladkosti nebo punč. Jediná věc, která nebyla úplně příjemná, byly davy lidí. Hlavní vídeňské trhy byly něco neskutečného a nádherného.

Zpáteční cestu jsme si zas parádně užily, stejně jako celý den. Když jsme dorazily do Blanska, byl čas se rozloučit se spolucestujícími Tondou a Pepou. Ti nám ještě potom zamávali a zatroubili, prostě friendship goals. Jediný, kdo z nás nebyl nadšený, byly snad jen ostatní cestující, protože jsme, no jak to říct slušně, nebyly úplně potichu.

Jak řekla Saška, byl tohle nás první (téměř) společný zahraniční výlet. Jsem si ale jistá, že tato cesta nebude naše poslední a příště pojedeme všechny.

Autor: Aneta Koupá

Korektura: Edita Baráková

FOTO